Stejné je to i s často uváděným nebezpečím vzniku požáru. Víte, kolik domů vyhořelo během dějin? Určitě ne většina. Většina z nich pak stejně vyhořela jen proto, že chytla od jiného domu. A to se, prosím, vařilo a topilo dlouhá staletí na otevřeném ohni – žádná kamna a sporáky! Ono totiž dřevo se až tak snadno nezapálí. Vždy v domech chytala nejdříve sláma (svíčky u postelí a vzplanuté slamníky), případně textilie – závěsy, ošacení a teprve od těch nějaká další část. Navíc dnešní řezivo je opět bezpečně ošetřeno speciálními impregnacemi, takže jeho hořlavost je opravdu minimální.

Jediné riziko

Nedoporučuje se používat dřevostaveb v záplavových oblastech. Není to ale vůli případnému navlhnutí řeziva. To je impregnováno a i kdyby, tak zase vyschne. Jediným problémem je minerální vláknitá izolace – tepelná izolace. Její struktura je taková, že dobře vodu natáhne, ale velice pomalu ji pouští. Je pak téměř nemožné ji efektivně vysušit.